Senin, 21 Januari 2019

Definisaun Sistema Operativo

Sai hanesan programa ida atu regula hardware nomos bele oferese fundamento ba aplikasaun ne’ebe mak as servisu sai hanesan ligasaun entre user ho hardware servisu atu mengendalikan & koordinasaun utilizasaun Hardware ba programa ne’ebe mak ho variadade user oin-oin. Husi definisaun  ne’ebe mak ita mensiona iha leten foti konklusaun katak Sistema Operativo hanesan software ne’ebe mak ninia servisu atu regula ou kontrola gestaun hardware enune’e mos sai hanesan Operativo basiku ba Sistma komposto prosesu lalao software hanesan (Aplikasaun pakote, aplikasaun desain grafike nune’e mos aplikasa unmultimedia).
Hasil gambar untuk Sistema Operativo
SISTEMA OPERATIVU IHA VISAUN 3 MAK HANESAN
·         Visaun utilizasaun ferramentas atu hafasil utilizasaun komputador. Sistema Operativo tenke desenho ho perioridade hodi hafasil utilizasaun kumpara utilize performanceouhum forsa ahi nian.
·         Visaum Sistema sai hanesan ferramentas ne’ebe mak rai besik iha hum ahi nian hodi lao ho efesiensi. Sistema Operativo sai hanesan manajer ba hun ahi nian hodi responde konflitu requeremento hun ahi ho efesiensi. Husi parte seluk mos atu regula eksekusi aplikasaun no Operativo husi (I/O). Funsaun ida nee mos konesidu sai hanesan prevensaun programa.
·         Visaun Obejetivu Sistema Operativo sai ferramentas hodi kria komputador sai seguro hodi utilize ba prosesu aplikasaun no problema user

KOMPONENTE KOMPUTADOR
1.  HARDWARE : fornese forsa ahi ba komputasaun ne’ebe mak bele hare ho matan no kaer ho liman.
2. SOFTWARE : fasilidade ne’ebe mak fo hatene hardware saida mak ita halao ba iha hardware. Software ida nee fahe ba parte rua mak Sistema Operativo no programa aplikasaun. Program aplikasaun hodi diside oinsa mak uza forsa ahi hodi reselove problema ba iha user.
3. USER : ema mak halao programaa plikasaun ou komputador.

FUNSAUN BASIKU BA SISTEMA OPERATIVU
·         Sistema Operativo sai hanesna extended Machine (Haluan makina)
·         Hak besik hanesan fundamento funsaun husi arah utilizasaun ou top down view
·         halao baseia ba realidade  katak struktura internal Sistema komputador no linguajen mak ina ne’ebe mak primitive no labele atu fleksibel ba programa prioridade atu prosesu input/output.
·         Sistema Operativo kria atu ha subar situasaun hotu husi hardware ne’ebe mak fasil atu uza
·         Sistema Operativo sai hanesan oferese interface tuir luan Makena ou simu makina (Virtul Machine)
·         Sistema Operativo sai hanesan prosesu ba sumber-daya hotu
·         fundamento husi arah Hardware ou bottom up view
·         Sistema Operativo lao atu regula, organiza, Operativo ba parte Sistema hotu–hotu ne’ebe kompletu
·         Sistema Operativo hodi kontrola alokasaun forsa ahi.
·         Sistema komputador (prosesu, memori, piranti I/O) ba programa seluk ne’ebe mak uza.

DEZENOLVIMENTU BA SISTEMA OPERATIVU
A. Generasi I(1945 –1955); Vacuum Tubes and plug boards sidauk iha Sistema Operativo so nia regula deit ba iha contazen numero home kanismu prosesu Sistema komputador.
B. Generasi II (1955 –1965); Transistors n Batch system uza Batch Processing  System, hanesan servisu rekuilamento ba iha rangkai anidade pois mak eksekusaun ho lina. Exemplo husi Sistema Operativo ida nee mak FMS ( Fortran Monitoring System ) no IBSYS, IBM System/360.
C. Generasi III (1965 –1980); IC n uza multi programming,  multi user, time sharing, no spooling. Exemplo husi Sistema Operativo ida nee mak UNIX.
D. Generasi IV(1980 –…); PC so iha atu aumenta funsaun real-time application, network Operativo Sistema no distribuisaun Operativo sistema. Exemplo mak Sistema Operativo baibain uza mak Windows,  MacOs, Linux, Free BSD, MS DOS.

ATENDEMENTU/ SEVISU SISTEMA OPERATIVU
·         KRIA  PROGRAMA Sistema Operativo oferese fasilidade oin-oin atu ajuda programmer hodi kria programa hanesan editor. Maibe ida nee mos laos parte Sistema Operativo maibe ida nee hanesan atendemento ne’ebe mak asesu liu husi Sistema Operativo.
·         EKSEKUSI PROGRAMA Sistema tenke bele prosesu ba memori no halao programa ida nee. Programa mos tenke bele hapara eksekuasaun ho diak no mos hetan failansu error.
·         OPERATIVO  I / O Programa halao dala ruma presisaI/O, atu efisiensi no seguransa babain ita labele regula perantiI/O ho direita. Ho ida nee Sistema Operativo tenke oferese mekanismu hodi deside Operativo I/O.
·         MANIPULASAUN SISTEMA BERKAS / FILE Programa tenke lee no hakerek, dalaruma mos tenke kria hodi hamos dadus.
·         KOMUNIKASAUN  Dalaruma prosesu ida nee presisa informasaun husi prosesu seluk. Iha meios geral rua halao mak: entre prosesu iha komputador ida nia laran ou entre prosesu ne’ebe mak iha komputador nia laran ho deferenta. Maibe ligasaun husi rede komputador. Komunikasaun bele hala oho share –memori/ message passing hanesan quantidade informasaun mudansa entre prosesu husi Sistema Operativo
·         DETEKSAUN ERROR Sistema Operativo tenke kuidadu wainhira akontese error. Error bele akontese iha CPU no memori hardware,  I/O  no iha programa lao iha user nia laran. Hanesan prosesu hapara programa, koko fila fali halao Operativo ou relata ninia failansu ne’ebe mak akontese bain hira utilizasaun bele foti ba iha etapa tuir mai.

SEKSAUN-SEKSAUN SISTEMA OPERTATIVU
1. Boot Mechanism : Rai kernel ba iha memori nia laran
2. Kernel : Inti husi Sistema Operativo
3. Command Interpreter/Shell : servisu atu lee input husi user
4. Pustaka/Library : oferese no rekuila funsaun basiku no standar ne’ebe mak bele bolu husi aplikasaun seluk.
5. Driver : halao interaksaun ho hardware external, no mos bele kontrola cliente hotu ne’ebe mak uza komputador.

KAMADAS BALU IHA SISTEMA OPERATIVU
1. Camadas 0. Regula alokasaun processor, troka entre prosesu bainhira interupsi akontese ou prosesu tempo remata no camadas ida ne’ebe hodi suporta basiku ba multi-programming ba CPU.
2. Camadas 1. Alokasaun fatin ba prosesu iha Memori perioridade ba 512 kilo word drum ne’ebe mak uza atu hapara parte prosesu bainhira la iha fatin ida iha memori principal.
3. Camadas 2. Atendemento komunikasaun entre prosesu ida-idak no operator console. Camadas ida nee ida-idak prosesu ho efektif ho Operativo console mesak.
4. Camadas 3 regula peranti I/O no rai hamutuk informasaun ne’ebe mak lao husi prosesu
5. Camadas 4 Fatin utilize programa. Utiliza la iha ida atu hanoin kona ba prosesu, memori, console ougestan I/O
6. Camadas 5 Hanesan Sistema Operativo

PROSESU BOOTING
·         Prosesu Booting hanesan prosesu ida ne’ebe mak komputador no Sistema Operativo komesa servisu no intensaun bai hadevice

LIÑA PROSESU
1. Boot loader : hodi buka imagen kernel, prosesu ba iha memori memory depois husi memory, image kernel ne’ebe mak lao.
2. Kernel rekonese device-device no mos driver seluk Depois kernel mos oferese root file system ne’ebe mak sai hanesan etapa importante ba iha prosesu Sistema UNIX nia laran no bele lao( iha system UNIX root file system fahe ho / )
3. Depois kontinuasaun kernel sei prosesu programa ho naran init.
4. Programa ho naran init ida nee mak prosesu kontinuasaun service.
5.  Prosesu ikus halao init mak getty. Ho Getty bele hetan interface ida atu tama ba iha Sistema ne’ebe mak bai-bain ita uza hanesan user name no password.

PROSESU ORÁRIU
Horario hanesan rekuila kebijaksanaan no mekanismo ba system Operativo ne’ebe mak ligasaun ho lina servisu Sistema komputador.

HORARIU NIA SERBISU ATU

1. Prosesu ne’ebe mak tenke halao servisu
2. Bainhira no tempo bainhira mak prosesu nee esekuta

KRITERIU ATU SUKAT NO OPTIMAL DESEMPENU ORARIU SO

1. Feira (fairness) hanesan prosesu ne’ebe mak halao hanesan tamba sei hetan rotasaun tempo prosesu ne’ebe mak hanesan no la iha prosesu atu servisu ne’ebe mak menus prosesu tempo
2. Efisiensi (eficiency), Efisiensi ou utilizasaun prosesu ne’ebe mak sura ho comparasaun (Rasio) hodiprosesutempo ho acupado.
3. Tempo ba Resposta (response time), tempo resposta deferenta atu:
a. Sistema Interaktivu. Definisaun sai hanesan tempo ne’ebe mak hotu bain hira karakter ikus husi commando ne’ebe mak hatama ou transaksito iha nia resultado premeiro mosu iha layar. Tempo responde ita bele temi hanesan terminal response time.
b. Sistema tempo real. Definisaun sai hanesan tempo bainhira akontese (internal ou external) ate instruksaun premeiro rutina iha nia servisu eksekusaun baibain hanaran event response time.
4. Turn around time. Hanesan tempo ne’ebe mak hotu husi bainhira programa ou servisu hahu tama ba Sistema to prosesu remata Sistema. Tempo ne’ebe mak ho intrepetasaun hotu iha Sistema ho visaun sai hanesan totoalidade tempo eksekusaun (waktu pelayanan job) ho tempo hein hanesan:
a. Turn around time = tempo eksekusi+ tempo hein.
b. Throughput. Hanesan totolidade servisu ne’ebe mak bele hotu iha unidade tempo ida. Meios atu hare throughput hanesan ho totalidade servisu uza ne’ebe mak bele eksekusi iha uniadade ida nia laran/ interval tempo

MEODU ORARIU SISTEMA OPERATIVU
1. Feira (fairness) hanesan prosesu ne’ebe mak halao hanesan tamba sei hetan rotasaun tempo prosesu ne’ebe mak hanesan no la iha prosesu atu servisu ne’ebe mak menus prosesu tempo
2. Efisiensi (eficiency),  Efisiensi ou utilizasaun prosesu ne’ebe mak sura ho comparasaun (Rasio) hodi prosesu tempo ho acupado.
3. Tempo ba Resposta (response time), tempo resposta deferenta atu:
a.Sistema Interaktivu. Definisaun sai hanesan tempo ne’ebe mak hotu bainhira karakterikus husi commando ne’ebe mak hatama ou transaksito iha nia resultado premeiro mosu iha layar. Tempo responde ita bele temi hanesan terminal response time.
b. Sistema tempo real. Definisaun sai hanesan tempo bainhira akontese (internal ou external) ate instruksaun premeiro rutina iha nia servisu eksekusaun baibain hanaran event response time.
4. Turn around time. Hanesan tempo ne’ebe mak hotu husi bainhira programa ou servisu hahu tama ba Sistema to prosesu remata Sistema. Tempo ne’ebe mak ho intrepetasaun hotu iha Sistema ho visaun sai hanesan totoalidade tempo eksekusaun (waktupelayananjob) ho tempo hein hanesan:
a. Turn around time = tempo eksekusi+ tempo hein.
b. Through put. Hanesan totolidade servisu ne’ebe mak bele hotu iha unidade tempo ida. Meios atu hare throughput hanesan ho totalidade servisu uza ne’ebe mak bele eksekusi iha uniadade ida nia laran/ interval tempo

KLASIFIKASAUN BASEIA BA PRIORIDADE SERBISU

I.                   Algritma horario sem perioridade
II.                Algoritma horario perioridade compost husi perioridade statis no perioridade dinamis


INTRODUSAUN KOMPUTADOR?
Liafuan Komputer (computer) foti husi lingua latina ne’ebe mak hanaran computare ou hanesan contar/reckon. Komputador originalmente uza hodi deskreve husi ema hodi halao ninia servisu uza aritmatika ou computador,sei la uza ferramentas (alat), maibe ho liafuan sira nee hotu mak ema muda fali ba iha mak ina hodi hanaran komputador.


INTREPETASAUN MATENEK NAIN KONA BA KOMPUTADOR:
Robert H. Blissmer hakerek iha iha livro Computer Annual hatene hanesan nee komputador mak hanesan ferramentas elektronika ne’ebe bele halao servisu hanesan imuinput, prosesu input tuir programa, salva lalao prosesu dadus nomos hodi oferese rezultado ne’ebe mak sei sai hanesan informasaun
Donald H. Sanders hakerek iha nia livro Computer Today katak komputador hanesan Sistema elektronika atu manipulasaun dadus ne’ebe mak lalais no tuir plano ne’be organizedo ho otomatikamente simu no rai dadus input, prosesu no fo sai rezultado out put ne’ebe mak supervaisor tuir etapa no instruksaun programa ne’ebe mak rai iha memoria armazenados (Stored Program)
Hamacher Dkk, Hakerek iha nia livro Computer Organization katak, komputador hanesan Makena ida hodi contazen ferramentos ne’ebe mak bele lalais simu informasaun digital ne’ebe mak tama, prosesu tuir ninia programa no sei rai iha memoria armazenados no sei fo sai rezultado informasaun

Tuir matenek nain ne’ebe mak mensiona iha leten foti konklusaun badak katak computador hanesan grupo ferramentas elektronik sei compost husi input prosesu, output ne’ebe mak bele fo sai informasaun ne’ebe mak otomatikamente no sei rai iha aramazenados memori
PROSESU KOMPUTADOR
1. Prosesu Dadus
a) Komputador Analog hodi prosesu dadus kualitatif. Exemplo computador uza hodi regula temperature,  velocidade lian no voltazen ahi
b) Komputador Digital prosesu dadus kuantitatif hanesan (letra, numero, letra bele kombinasaun ba numero) ou babain presisa lingua jenida hodi sai hanesan inter mediare (Perantara computer)
c) Komputador Hybrid prosesu kombinasaun entre komputador analog no digital hanesan facsimile

2. Utiliza komputador
a. Komputador ba proposito especial komputador hodi ba servisu funsaun ida hanesan servedor, no pc routher
b. Komputador ba proposito geral komputador ne’ebe mak hodi uza ba servisu geral hanesan prosesu multimedia, prosesu base dadus etc.

3. Forma no Tomanho (Bentuk dan Ukuran)
a.Super computer hodi resolve prosesu dadus ne’ebe mak boot hanesan servedor universidade
b. Mainframe Computer uza ba servedore-commerce hodi atende prosesu transaksiliu husi internet
c. Mini Computer uza ba servedor rede internet
d. Work station Computeruza ba komputador ida hanesan cliente ida uza ba animasaun komputador
e. Micro Computer Persoal Computer (PC)

Next…
4.  Gerasaun Komputador
1) Gerasaun I (1946-1959) sira halo hahu halo computador uza tabung hampa sai hanesan sasan ida ne’ebe mak hodi haforsa sinal
2) Gersaun II (1959-1964) hahu uza transistor hodi haforsa singal no bele augenta nia manas.
3) Gerasaun III (1964-1970) hahu hisi transistor muda fali ba IC (Integrated circuit )bele prosesu lalais, augenta nia manas, bele aumenta nia memori boot e no mos bele hamosu ona aplikasi.
4) Gersaun IV (1970-1990) muda husi IC ba fali LSI (Large scale Integration) ou sira hanaran tan Bipolar large Scale Integration (BLSI) desenvolve husi microprocessor no semiconductor forma husi chip ba iha memori computador husi nee mak hahu hamosu apple I, II ,computador Pentium II no mos Sistema operasaun
5) Gerasaun V (1990-an) muda husi LSI ou BLSI ba fali VLSI (Very Large scale Integrate) hodi nune’e komesa hahu hamosu komputador pentium


PROSESU DADUS ELEKTRONIKA (PDE)
Tuir Jogiyanto, H.M, 1988 prosesu dadus elektronika hanesan manipulasaun dadus ida hodi forma dadus ne’ebe mak diak no signifikadu no bele forma actuasaun ida ho sasan elektronika komputador


SPESIFIKASI STANDAR BA SISTEMA UNIDADE KOMPUTADOR
Processor Intel ouAMD
Memory (RAM)
Mainboard / Motherboard
VGA On board, NVIDIA ouATI Radeon
Hard disk
Floppy Disk 1.44
Optical Drive
Case no Power Supply
Monitor
Keyboard, Mouse


PERIORIDADE BA HARDWARE
Processor: Funsaun hodi halo prosesu dadus hotu–hotu ne’ebe mak tama tuir comando
Memory: funsaun hanesan media ida hodi rai dadus provisoria n’ebe mak besik liu ba processor
Hard disk: Funsaun hanesan media ida hodi rai dadus permanente hanesan (Sistema operasaun, instalasaun software no driver)
Main board: Funsaun hanesan media ida ne’ebe mak hodi halao ligasaun hardware ba sistema unidade komputador ou ema bolu inan husi komputador
VGA: Funsaun hodi hamosu resultado ba iha monitor LCD Ou Projektor

STANDAR PROCESSOR
1. INTEL
-Pentium 1 –4
-Celeron
-Core Duo
-Core 2 Duo
-Quad Core

2. AMD
-Duron
-Athlon XP
-Barton
-Sempron
-AM2

MEMORI
EDORAM (extended data output random access memory )
SDRAM (synchronous dynamic random access memory )
DDRSDRAM (Double data rate synchronous dynamic random access memory)
DDRSDRAM2




MAINBOARD
SlotPCI (Peripheral Component Interconnect),
AGP (Accelerated Graphics Port ), PCIex,
Slot memori,
IDE (Integrated development environment) / Parallel ATA or PATA,
SATA (Serial Advanced Technology Attachment),
BIOS
Perlengkapan standar mainboard : LAN Card, Sound Card, USB (Universal Serial Bus



VGA (Video Graphics Adapter)
Nvidia
AtiRadeon
Tipu barak husi chipset ho velocidade
Memori boot processu mos sei lalais (nanosecond kiik) no sei diak liu
Objetivu hodi uza ba graphisougame

HARD DISK
Interface IDE
Interface SCSI
Interface SATA I
Interface SATA II
Internal ouexternal
AtuuzabaPC ouLaptop

CONTAZEN KAPASIDADE HARD DISK:
Exemplo:
HDD ho kapasidade 320 Gb, ho nia mak sud320G hanesan mos320.000.000.000 bytes PAS!
Depois ita sura 1Gigabyte laos1000 Megabyte, maibe:
1G = 1024Mb no 1Mb <> 1000Kb
maibe1Mb = 1024Kb no 1Kb laos1bytes maibe1Kb = 1024 bytes
entaun:
320.000.000.000 bytes = 298 Gb
Ho kontazen:
320.000.000.000 / 1024 / 1024 / 1024 = 312.500.000Kb = 305.175Mb = 298Gb
no mos 80Gb mos hanesan
80Gb = 80.000.000.000 bytes PAS
80.000.000.000 / 1024 / 1024 / 1024 = 78.125.000Kb = 76.294Mb = 74.5 Gb

Floppy Disk
Floppy 5.25
Floppy 1.44



Optical Drive
CD Rom
CD RW
DVD Rom
DVD Combo
DVD RW

CASE NO POWER SUPPLY
Case standart
Case Modifikasi
Power Supply Standart
Power Supply Pure Power
Power Supply High End

MONITOR
Monitor CRT
LCD

SOFTWARE
Softaware hanesan programa komputador ho funsaun atu halao servisu tuir ita nia hakarak. Programa ida nee sei hakarek tuir linguajen especial n’ebe mak bele komprende husi komputador.
Software sei komposto husi:
◦Sistema Operasaun (SO) Hanesan DOS, UNIX, WINDOS, Novell, OS/2,
◦Programa Utility hanesan Norton Utility, Scandisk, PC Tools
◦Programa Aplikasihanesan my ob, payrool
◦Programa Pakote hanesan Microsoft Office (Ms.word ,Excel, PowerPoint, Publisher, Access, photos hop no CorelDraw
◦Compiler Komputador so bele rekonese deit linguajen ida maka lingua makina

0 komentar: